PHILOLOGICA.NET
An Online Journal of Modern Philology ISSN 1214-5505
 

Vnitrojazyková a mezijazyková synonymie

[Intralingual and Interlingual Synonymy]

Aleš Klégr

2004-01-13

A lecture presented as part of the author’s professorship procedure. It compares the phenomenon of synonymy within one language with that occurring in the course of translating ideas from one language to another.

V posledním desetiletí výrazně vzrostl počet lidí, kteří čtou anglicky, mluví anglicky a někteří dokonce píší anglicky. A to je samozřejmě v pořádku. Anglisté si nicméně nemohou nevšimnout množství překladů, které v pořádku rozhodně nejsou. Lingvistu přirozeně zajímá, proč je tomu tak, a je s tím spojeno i hledání způsobu, jak na rizika překladu do angličtiny a z angličtiny upozornit. Jedním z klíčových problémů je nepochybně lexikální stránka překladu. Tato stať je založena na prosté úvaze, že volba překladového ekvivalentu v cílovém jazyce se do určité míry podobá stylistické volbě synonyma při tvorbě textu v mateřském jazyce. O tom, jak důležitá je volba synonyma, najdeme zmínku v Aristotelově Poetice. V Mrázově (1996) [1] novém, rozšířeném překladu je "souznačnost" uváděna jako jeden ze sedmi zdrojů směšnosti v komedii. Nechtěná směšnost v cizím jazyce je samozřejmě tragédie. [2] Pojmy, které jsou tu používány, vnitrojazyková synonymie (tzn. synonymie v rámci jednoho jazyka) a mezijazyková synonymie (ekvivalence slov v různých jazycích), nejsou příliš časté, ale ani zdaleka nejsou nové. V angličtině užití slova "synonym" ve významu "cizojazyčný ekvivalent" existuje dlouho. Naznačují to citáty z r. 1594 a 1804 v Oxford English Dictionary a tento význam najdeme i v jiných slovnících (Webster's Third New International, 1961). Tento význam se vyvinul nepochybně proto, že jak synonymum tak cizojazyčný ekvivalent můžeme definovat jako "slovo stejného významu" (viz Slovník Spisovného Jazyka Českého). Někteří autoři, konkrétně Josef Filipec ve své pozoruhodné monografii (1960, 9), to nepovažují za terminologicky vhodné, protože "je pak termín synonymum obsahově přetížen". Alternativní termín v angličtině, "heteronym", se neujal, navíc se užívá i v jiných významech (jako homograf). V tuto chvíli nejde o to, zda ten či onen termín je správný nebo lepší . Je ovšem pravda, že obecně užívané výrazy "ekvivalence" a "ekvivalent" mají svá úskalí. Řekneme-li, že dvě entity jsou ekvivalentní, znamená to, že jsou rovnocenné, totožné. Nezkušení uživatelé mají tendenci takto chápat i slovníkové cizojazyčné ekvivalenty: jako totožné s lexikální jednotkou výchozího jazyka vždy a v každém ohledu a podle toho s nimi i zacházejí. Na druhé straně většina lidí z vlastní zkušenosti dobře ví, že synonyma v mateřském jazyce nemusí být vždy zaměnitelná, že tedy nejsou tak docela ekvivalentní, i když mají (v uvozovkách) "stejný význam". Této zkušenosti lze využít i při překladu. Jestliže se podíváme na vztah mezi lexikální jednotkou výchozího jazyka a jednotkou cílového jazyka jako na zvláštní druh synonymie, bude nám zřejmější, že jejich významová shoda nemusí znamenat ekvivalenci a automatickou zaměnitelnost. Z tohoto přístupu také vyplývá, že při rozlišování a volbě překladových protějšků by měla být uplatňována podobná hlediska jako při užívání synonym.

Tím se dostáváme ke složité a ošidné otázce synonymie. Britský lingvista John Lyons (1963, 74-75) k ní podotýká "V jistém smyslu každý ví, co to je "shoda významu", tedy každý, s výjimkou těch, kteří se touto otázkou mají zabývat profesionálně" (a připomíná i Sv. Augustina a jeho dilema s pojmem "čas": "vím, co to je, pokud se mě na to nezeptáte"). Není možné ani účelné zde rozebírat různá pojetí a klasifikace synonymie. Omezíme se na vyjmenování faktorů, které při vymezování lexikální synonymie bývají obvykle brány v potaz. Jsou tři: 1) shoda ve významu (intenzi): tzn. shoda ve složce pojmové (denotačním, kognitivním obsahu) a ve složce nepojmové (konotačních, pragmatických sémech). Sem bývají řazeny příznakové rysy expresivní, volní, postojové, hodnotící, intenzifikační a asociativní; 2) shoda v distribuci, tzn. okolí, typech textů, v nichž se výraz může vyskytovat. Vymezují jeho rysy stylové v nejširším smyslu: míru formálnosti, žánrovost, odbornost-neodbornost, sociální status (spisovný-slangový), dále normativnost, regionálnost, frekventovanost, diachronní charakteristiku a další; 3) shoda v extenzi, rozsahu významu (třídě pokrývaných denotátů), určující kolokativnost, tzn. kombinovatelnost slova s jinými položkami. Vedle těchto tří dimenzí mohou zaměnitelnost synonym v textu ovlivnit i jejich mluvnické rysy (např. přechodnost, nepřechodnost u slovesa apod.). Při hodnocení a třídění synonym hrají roli dvě důležité věci: 1) zda je synonymie uvažována na úrovni celého (polysémního) lexému nebo na úrovni lexie, konkrétního významu daného slova, a to buď v kontextu nebo bez kontextu. (Toto dělení, zdá se, koreluje s Filipcovou synonymií lexikální a stylistickou.) Neméně důležité je konstatování, že existují různé stupně synonymie, které se vymezují mírou zaměnitelnosti položek v textu a tím, jaký má záměna vliv na pravdivostní hodnotu propozice. Mezi nejvlivnější pojetí synonymie v kontextu angličtiny patří pojetí Johna Lyonse a Alana Cruse (1986, 2000). Vyplývá z nich, že na jednom konci kontinua souznačnosti stojí úplná neboli absolutní synonymie (angl. absolute synonymy). Její existenci někteří autoři popírají (jako neekonomický luxus v jazyce), jiní zvažují a jedni i druzí různě definují. Podle zmíněného Lyonse (1995, 61) absolutní synonymie mezi výrazy musí splňovat tři na sobě nezávislé podmínky: identitu ve všech jejich významech, identitu ve všech dimenzích každého z významů a identitu ve všech kontextech. Nesplnění jedné z těchto podmínek signalizuje nižší stupeň synonymie, neúplnou neboli částečnou synonymii (angl. partial synonymy). Částečná synonyma, nazývaná také pojmová (kognitivní, referenční), se liší pouze v nepojmové, příp. i distribuční složce významu, jejich záměna nemění pravdivostní hodnotu propozice (Cruse proto používá termín propoziční synonyma a jako příklad dává violin-fiddle, v češtině by to mohly housle/skřipky nebo dudy/gajdy: Hrají na dudy/Hrají na gajdy). Částečná synonyma se navíc v okruhu svých významů většinou nepřekrývají. Další stupeň tvoří tzv. přibližná synonymie (anglicky near-synonymy). Jde o synonyma částečně odlišená (neidentická) v pojmové složce, ne nezbytně ve složce distribuční, která do určité míry mění propoziční hodnotu vět (Nad krajinou leží mlha/Nad krajinou leží opar - rozdíl mezi pojmovým významem slova mlha a opar ukazuje mj. možnost spojení mlžný opar; srov. fog-mist). Mezi přibližnými synonymy a nesynonymy na konci kontinua pak leží šedá zóna, kterou bychom mohli označit jako nepravá synonyma. Jde stále o slova významem více či méně podobná, analogická (právník, advokát, obhájce), která mohou být ovšem hierarchicky nadřazená, podřazená, případně souřadná (déšť-sníh, parník-plachetnice). Jejich záměna vnáší nové prvky a posouvá význam propozice. Objektivní kritéria vymezující nepravá synonyma a nesynonyma tady selhávají [3] a platí tu totéž, co Aristoteles říká v Poetice (1948, 60) o užívání metafory: volba závisí na individuální schopnosti posoudit míru podobnosti a vhodnosti. Konečně, pro synonymní řady je charakteristické i jisté hierarchické uspořádání - většinou obsahují jakousi dominantu, neutrální, univerzální člen. Třídění vnitrojazykových synonym nám může posloužit jako východisko pro posuzování mezijazykových synonym, resp. cizojazyčných ekvivalentů. Většinu z nich můžeme přiřadit do některé ze zmíněných kategorií. Příkladem částečných mezijazykových synonym, která se shodují pouze v určitém významu, je české hezký a anglické nice. Nice vyjadřuje uspokojivost něčeho (nice weather, hezké počasí) nebo někoho (nice person, milá, laskavá osoba), ale na rozdíl od českého adjektiva nevyjadřuje pohledný zevnějšek. Přenesení českého významu n anglický lexém může vést k zábavným omylům, např. když na reklamní vizitce jednoho erotického salónu v Brně jsou jeho zaměstnankyně popisovány jako "nice girls".

Komplikovanost mezijazykové synonymie je možno ukázat na několika příkladech. První tři jsou z anglického překladu konspektu k brožurce o vyšehradském chrámu sv. Petra a Pavla v Praze, další tři jsou nasbírány z překladů beletrie, poslední (upravený) příklad je z amerického dotazníku pro děti:

(a) ... opakovaný pohřeb Václava IV. byl zahajován z vyšehradského kostela
*King Venceslas' IV reiterated burial issued from the Vyšehrad church

Problematické položky - reiterate, burial, issue from: zatímco české opakovat je neutrální dominanta, anglické reiterate vyjadřuje sice opakování, ale verbální; českému pohřeb odpovídají v angličtině dva výrazy, burial a funeral - burial označuje akt ukládání do hrobu, funeral je obecnější a zahrnuje i význam pohřební průvod, o který tu jde; issue from znamená sice "vyjít, vyrazit" (nahrazující tu vyraz "zahajovat"), ale užívá se buď abstraktně nebo o kapalině (podobně jako flow). Všechny tři výrazy představují potenciální částečná nebo přibližná synonyma, v daném kontextu jsou ale sémanticky nevhodná. Vhodnější překlad: King Wenceslas IV's repeated funeral came/started/proceeded from the Vyšehrad church

(b) V dalším období byla postupně prolomena novogotická okna
*In the following period Neo-Gothic windows were successively pierced

Problematické položky - successively, pierce: české postupně nevyjadřuje jen "posloupnost, pořadí" jako anglické successively, ale i pozvolný vývoj; angl. pierce znamená pouze propíchnout, prorazit - české spojení prolomit okna tu znamená "vytvořit, udělat" (způsob, tzn. lámání, je druhotný). Daný překlad nepřesně implikuje, že do jednoho okna po druhém byly nadělány díry. Anglické výrazy se opět kryjí s českými jen částečně a zásadně mění původní výpovědní hodnotu věty. Vhodnější překlad: In the following period Neo-Gothic windows were made over a time.

(c) Archeologický výzkum zjistil u východní branky zdivo
*Archaeological exploration stated, at the eastern doorway, a masonry

Problematické položky - stated, doorway; to state odpovídá někdy českému "konstatovat", tedy "shledat, zjistit" (dojít k poznatku), zde je však "zjistit" užito ve významu "odhalit, vypátrat", anglický překlad nedává smysl; doorway přesně vzato znamená dveřní otvor, nikoli dveře - ve významu "dveře, branka, vchod" představuje metonymii nebo metaforu, ve větě však jde právě o doslovný význam: Vhodnější překlad: Archaeological exploration found/showed masonry at the eastern door/sidedoor

(d) He held the gun at arm´s length and removed the magazine
*Držel pistoli ve vzdálenosti paže a odstranil časopis

Problematická položka - magazine [z franc. magasin přes ital. magazzino z arab. makzan "skladiště"]: magazine je polysémní lexém se značně oddálenými významy - český překladatel mechanicky volil sice frekventovanější, ale nepřípadný význam slova magazine, časopis, zatímco pro rodilého mluvčího slovo gun jednoznačně asociuje význam "zásobník". Anglický lexém magazine (se třemi významy: časopis, zásobník, vojenský sklad) má kromě toho v češtině protějšek ve slově "magazín" (se dvěma významy: obchodní dům, časopis). Sdílejí pouze význam "časopis" a představují rovněž částečná synonyma, a to z kategorie "faux amis". Překlad: Natáhl ruku s pistolí před sebe a vyndal zásobník

(e) He introduced him to the priest formally for admission to the Church
*Formálně ho představil knězi při vstupu do kostela

Problematická položka - admission, Church: polysémní admission, stejně jako české vstup má význam konkrétní i abstraktní, překladatel při překladu tyto významy zaměnil; vodítkem měl být jednak situační kontext, při vstupu do kostela není běžné být formálně představován knězi (nepochybně tu byly signály i v předchozím textu), jednak Church psané s velkým písmenem; anglické church na rozdíl od českého "kostel", má také abstraktní význam "církev". V celkovém kontextu se tím mění i sémantika příslovečného určení for admission, z časového na účelový význam. Překlad: Formálně ho pro přijetí do církve představil knězi

(f) You should buy a new pair of pants or two
*Měl by sis koupit nový pár kalhot nebo dvoje

Problematická položka - pair: anglické pair v základním významu bezesporu odpovídá českému pár, zároveň však plní u anglických párových plurálií tantum gramatickou funkci vyjadřování čísla: one pair, two pairs; v takových případech je ale v češtině redundantní - není třeba lexikálně vyjadřovat funkci, kterou může vyjádřit číslovka. Vhodný překlad: Měl by sis koupit jedny nebo dvoje nové kalhoty.

(g) Where does the sun rise and set?
Na které světové straně slunce vychází a zapadá?

Pokud na první ani na druhý pohled neshledáváme na překladu nic špatného, je to zcela na místě. Tato dotazníkové položka má testovat všeobecnou informovanost u dětí, konkrétně znalost světových stran. Naneštěstí v českém překladu, ačkoli je jazykově správný, ztratila otázka svou zjišťovací hodnotu v důsledku motivovanosti pojmenování světových stran v češtině (a musela být změněna). Většina dětí totiž z české otázky snadno dovodí, o které světové strany jde (srov. východ/east, západ/west). Příklad ukazuje, že i morfologická motivovanost může být v mezijazykové synonymii potenciálně relevantním faktorem.

Závěrem několik slov ke zvláštnostem mezijazyková synonymie, o kterých se literatura vlastně nezmiňuje. Především je evidentní, že vnitrojazyková synonymie představuje fakultativní stylistický prostředek, zatímco mezijazyková synonymie tvoří podstatu překladu (Mimochodem, co se týče fakultativnosti, zmiňovaný John Lyons (1963, 77-78) poukazuje na zvláštní postavení synonymie mezi ostatními sémantickými vztahy: kdybychom ji z jazyka eliminovaly, jeho sémantickou strukturu by to neovlivnilo.) Dále je třeba zdůraznit, že analogie s vnitrojazykovou synonymií je jen částečná, a to minimálně ze dvou důvodů. Především mezijazyková synonymie v případě neúplných a přibližných synonym je o to složitější, že vztahy mezi nimi nebývají v jednom i druhém jazyce obdobné, nýbrž jsou pro každý jazyk specifické, takže se nepřekrývají a nelze je proto analogicky přenášet. Za druhé, zatímco vnitrojazyková synonymie předpokládá slovnědruhovou shodu, při překladu dochází k častým morfologickým a syntaktickým posunům. Významová shoda bývá potom realizována různými slovními druhy, na úrovni morfémů nebo jen přidružených sémů. Co je ale zajímavé, mezijazyková synonyma představují nejen synonyma částečná, přibližná a nepravá, ale zdá se, že překlad vytváří podmínky také pro synonyma absolutní nebo jim velmi blízká. Týká se to např. konkrét, resp. přírodnin typu zlato-gold, kráva-cow, voda-water (Cruse,1986,140), u kterých se vnitrojazyková absolutní synonyma - nebo synonyma vůbec - prakticky nevyskytují. Obecně tím vyvstává zajímavá otázka, zda existují kategorie slov, která zpravidla mají nebo zpravidla nemají synonyma a z jakého důvodu.

Bez ohledu na tyto specifické rysy může být přiblížení problematiky překladové ekvivalence optikou synonymie metodologicky velmi vhodné a výhodné: může nám pomoci lépe si uvědomit, že volba překladového ekvivalentu stejně jako zdánlivě jednoduchá volba synonyma v mateřštině je ve skutečnosti výsledkem složité souhry řady faktorů, vztahů a okolností a opírá se o jazykovou zkušenost, kterou v cizím jazyce často nemáme a kterou zatím žádný slovník na světě není s to beze zbytku nahradit.

Poznámky

[1] "Část Poetiky, pojednávající o komedii, se nedochovala; něco z Aristotelovy nauky lze doplniti z jiných jeho spisů, tak z Ethiky Nikomachovy a z Rétoriky" (pozn. 31 ke Kap. 5 (str. 84) v překladu Aristotelovy Poetiky od Antonína Kříže).

[2] "Foreigners learning another language from books often become quite fluent - they acquire a service of words which is not speech. ... And they cause amusement by using strange words equated in the dictionary with the right ones, but not socially operative, and therefore having a ludicrous "meaning" to the native" (J.R.Firth, Speech, London, Ernest Benn, 1930, 42)

[3] A. Cruse (2000, 159): "The borderline between propositional synonymy and near-synonymy is at least in principle clear, even if decisions may be difficult in particular cases. The border line between near-synonymy and non-synonymy, however, is much less straightforward and it is not obvious what principle underlies the distinction".

Literatura

Aristoteles, Poetika, Praha: nakl. Jan Leichter (1948, překlad Antonín Kříž), nakl. Svoboda, (1996, překlad Milan Mráz).

Cruse, Alan (1986) Lexical Semantics, Cambridge: Cambridge University Press.

Cruse, Alan (2000) Meaning in Language. An Introduction to Semantics and Pragmatics, Oxford. Oxford University Press.

Filipec, Josef (1961) Česká synonyma z hlediska stylistiky a lexikologie, Praha: Nakladatelství Československé akademie věd.

Lyons, John (1963) Structural semantics, Oxford: Basil Blackwell.

Lyons, John (1995) Linguistic semantics. An introduction, Cambridge: Cambridge University Press.

[Viewed on 2017-12-14]
Philologica.net is published by
Albis - Giorgio Cadorini
(From 2004 to 2016 the journal was published by
The Vilém Mathesius Society,
Opava, Czech Republic)
Copyright © 2003-2017, Philologica.net