PHILOLOGICA.NET
An Online Journal of Modern Philology ISSN 1214-5505
 

Dva anglické slovníky na CD-ROM

[Two English CD-ROM Dictionaries]

Martin Drápela

2004-02-04

A comparative review of two English CD-ROM dictionaries: Oxford Advanced Learner’s CD-ROM Dictionary (6th Edition) and Longman Dictionary of Contemporary English (3rd Edition).

Úvod

Výběr vhodného slovníku pro jazykovou výuku není v současné době nijak jednoduchý. Je tomu tak zejména proto, že trh s jazykovou literaturou je poměrně velký, čemuž odpovídá i nabídka mnoha typů slovníků. Navíc se ve stále větší míře začínají vedle klasických knižních vydání objevovat i slovníky elektronické: jedny jsou slovníky na CD-ROM, druhé jsou online slovníky. V tomto článku se pokusím srovnat dva slovníky vydané na CD-ROM, z nichž jeden - Oxford Advanced Learner’s CD-ROM Dictionary [ISBN 0-19-436795-9] - byl vydán jako samostatný produkt vycházející ze 6. tištěného vydání slovníku Oxford Advanced Learner’s Dictionary a druhý - Longman Dictionary of Contemporary English - je obsažen na CD-ROM, který je součástí balení stejnojmenného 3. knižního vydání [ISBN 0-582-45630-4].

Technické požadavky

Oba slovníky nesou na povrchu svých nosičů totožný rok (vydání?) - 2000. Přestože byl technický pokrok v roce 2000 jednoznačně mnohem dál, než jak by se dalo usuzovat z (minimálních) požadavků na hardware a software uváděných oběma produkty, pro úplnost zde tyto požadavky zmíním. V souvislosti s projektem Internet do škol [1] totiž mohou být aktuální i dnes.

Oxford Advanced Learner’s CD-ROM Dictionary [dále jen OALD] uvádí následující požadavky na počítač:

  • Windows CD-ROM IBM PC nebo kompatibilní
  • 133 MHz procesor nebo rychlejší
  • 32MB paměti RAM
  • 30MB volného prostoru na harddisku
  • SVGA monitor (rozlišení 800 x 600 s možností zobrazit tisíce barev)
  • 24x CD-ROM mechaniku
  • Windows 95, 98, NT, 2000
  • myš Microsoft či kompatibilní
  • volitelně zvukovou kartu, reproduktory a mikrofon

Slovník Longman Dictionary of Contemporary English [dále jen LDCE] je v nárocích na systém skromnější, nicméně na rozdíl od OALD bude pracovat na dvou platformách:

  • PC - 486
  • 66 MHz
  • 16MB paměti RAM
  • čtyřrychlostní CD-ROM mechaniku
  • Windows 95, 98, NT
  • zvukovou kartu kompatibilní podle standardu MPC (např. Soundblaster)
  • Mac
  • procesor 68040
  • 8MB paměti RAM
  • dvourychlostní CD-ROM mechaniku
  • monitor schopný zobrazit 256 barev (8 bitů)

Z uvedených konfigurací je patrné, že oba slovníky vyžadují mechaniku CD-ROM. Toto konstatování není samo o sobě nijak zajímavé, avšak právě z pohledu projektu Internet do škol má své opodstatnění. V rámci tohoto projektu se totiž s CD-ROM či DVD-ROM mechanikami u tzv. žákovských stanic nepočítalo [2]. Přitom již v roce 1996 byla většina u nás dostupného software pro výuku jazyků vydávána na médiích CD-ROM [Drápela 1996, str. 29]. Takovéto hardwarové omezení by mohlo v případě obou slovníků znamenat poměrně značné problémy pro jejich uživatele, neboť oba slovníky ke své instalaci na počítač vyžadují mechaniku CD-ROM. V případě LDCE je CD-ROM mechanika nutná i pro samotný provoz, protože na rozdíl od OALD jej není možné celý zkopírovat na pevný disk.

Oba slovníky jsem recenzoval na počítači s následující konfigurací:

  • základní deska Microstar K7T Pro
  • procesor AMD Duron 900 MHz
  • 320MB paměti RAM
  • harddisk Seagate 15GB
  • grafická karta Microstar MX400 Pro - VT32S
  • CRT monitor s rozlišením 800 x 600 / 24 bitů
  • mechanika CD-RW
  • Microsoft Windows 2000 Professional CZ (Service Pack 3)

V případě úplné instalace na počítač zabere OALD na pevném disku cca 450MB prostoru. Úplnou instalaci na pevný disk, jak jsem již uvedl výše, LDCE nedovoluje a jeho instalační soubory tak zabírají pouze 2,8MB dat s tím, že pro každou práci se slovníkem je nutné mít CD-ROM vložené v příslušné mechanice.

Celkově vzato je práce s oběma slovníky na uvedené konfiguraci velmi rychlá. Pouze start obou programů je poněkud delší: OALD - cca 6 vteřin, LDCE - cca 19 vteřin. Ve slovníku OALD z neznámých důvodů nefungoval hlasový výstup výslovnosti slov.

Obecná charakteristika

Oba slovníky lze zařadit do kategorie „Learner’s Dictionary“. V případě OALD je nám to sděleno v názvu slovníku, u LDCE na to poukazují některá vyjádření v části Introduction tištěné předlohy: „[LDCE] ... gives more prominence to spoken English than any other ELT dictionary...“. V následující tabulce uvádím některé základní údaje o obou produktech:

OALDLDCE
slovní zásoba80000 slov80000 slov
namluvená výslovnost slovbritská i americkájen britská
definiční slovní zásoba3000 slov2000 slov
nová slova/významy4500na CD-ROM chybí
interaktivní ilustrace680600
videosekvence80-
cvičení na slovní zásobu290-
slovní křížovky„několik set“-
slovní hry2-
způsob zobrazení heselkontinuální [3]individuální [4]
tisk heselanoano
slova v definicích jako heslaanoano
přenos hesel přes schránkuanoano
svázání s Microsoft Wordanoano
svázání s WordPerfectanone
svázání s jinými editorypřes schránkupřes schránku
hledání výrazů v definicíchanoano
hledání pomocí AND/OR/NOTanoano
hledání pomocí filtrůanone
zvětšení písma v definicíchano (4 úrovně)ne
uživatelská nápovědaanoano

Jelikož už z této tabulky je zřejmé, že OALD nabízí uživateli mnohem více funkcí než LDCE, zaměřím se v následujících částech na ty vlastnosti, které jsou relativně srovnatelné, tedy na vlastní slovníkové části obou produktů.

Porovnání s tištěnými předlohami

Jak jsem napsal již v úvodu, OALD je samostatný produkt, kdežto LDCE je přílohou ke slovníku tištěnému. Zde se naskýtá otázka, zdali jsou elektronické verze přesnými kopiemi tištěných vydání. U obou produktů můžeme najít následující vyjádření:

„... includes the full text of the authoritative Oxford Advanced Learner’s Dictionary ...“ [OALD, zadní strana obalu CD]
„... full contents of Longman Dictionary of Contemporary English!“ [LDCE, úvodní obrazovka, tzv. „splash screen“]

Pravdivější je však pouze vyjádření první, pokud nebudeme brát v úvahu fakt, že se do OALD dostalo několik výrazů, které byly z tištěné verze vypuštěny: canst, fealty, hoity-toity, liege, reticule, servitor, twelvemonth. Elektronický slovník OALD navíc přidává uživateli např. oddíly k procvičení frázových sloves, idiomů, podstatných jmen, přídavných jmen, sloves a příslovcí, dále nespočet křížovek, barevných obrázků či videosekvencí. V případě LDCE musím vyjádřit určité zklamání. Slovník sice obsahuje množství obrázků, nicméně již ne tolik, abychom mohli hovořit o úplnosti obsahu. V elektronické verzi LDCE chybí poměrně zajímavé grafy znázorňující většinou frekvenci užití daného slova či vzoru, kupříkladu graf u hesla continue s názvem „This graph shows how common different grammar patterns of the verb continue are.“ Ve slovníku LDCE však chybí i mnohem běžnější typy vyobrazení. Například u hesla digestive system je v tištěné verzi i obrázek znázorňující trávicí ústrojí, ale v elektronické verzi tento obrázek chybí.

Obsahová rozdílnost mezi tištěnou a elektronickou verzí LDCE se promítá i do struktury hesel. Jako příklad uvedu heslo anorak. Toto heslo se v tištěné verzi LDCE objevuje na dvou místech se dvěma různými významy:

especially BrE a short coat with a HOOD (1) that keeps out the wind and rain – see picture at COAT“
„a boring person who is very interested in the unimportant details of a particular subject ...“

První význam se nachází v hlavní části slovníku, druhý je uveden jako NEW MEANING v oddílu NEW WORDS. (Oddíl NEW WORDS je modrostránková příloha tištěné verze LDCE.) Při nalistování hesla COAT pak skutečně nalezneme obrázek znázorňující nepromokavou větrovku s kapucí. Elektronická „full contents“ verze nicméně nabízí pouze následující definici:

especially BrE a short coat with a HOOD (1) that keeps out the wind and rain“

V elektronické verzi chybí jak část hesla „– see picture at COAT“, tak i samotný obrázek. Uživatel slovníku LDCE nenalezne anorak ani ve skupinovém obrázku znázorňující různé typy plášťů a sak - „coat (clothes)“.

Naproti tomu elektronická verze OALD, stejně jako její tištěná předloha, u hesla anorak uvádí následující dva významy

  1. (especially BrE) a short coat with a HOOD that is worn as protection against rain, wind and cold“
  2. (BrE, informal) a person who spends so much of their time learning facts or collecting things that most other people think they are boring“

a hned vedle uvedeného hesla je – v elektronické verzi – anorak také vyobrazen. V tištěné verzi je součástí prvního významu odkaz „– picture on page A5“ a na straně A5 je příslušný obrázek.

Co do úplnosti obsahu vzhledem k tištěným předlohám má tedy LDCE oproti OALD jisté nedostatky.

Pracovní prostředí a vyhledávání

Základní rozvržení pracovní plochy obou slovníků je podobné: v levé části obrazovky je sloupec s abecedně seřazenými hesly, v jehož horní části je textové pole pro zadávání hesel, v pravé větší části obrazovky je okno pro zobrazení výsledku hledání.

Slovník OALD pracuje pouze s jedním, velikostně neměnným výsledkovým oknem, naproti tomu LDCE umožňuje zobrazit 1 až 20 nezávislých oken. V případě OALD se obsah výsledkového okna mění podle právě zvolené funkce. Funkce jsou znázorněny jako tzv. „ouška“ v horní části okna: A-Z, 3-D Search, Pictures, Maps, Exercises, Games, Extras.

Rovněž i LDCE nabízí práci s jinými částmi slovníku než jen se samotnými hesly. Vedle oken se slovními definicemi je tak možné zobrazit i okna s obrázky (Pictures), slovesy (Verbs) a různými tabulkami (Tables). Volba mezi těmito částmi slovníku se provádí v roletovém menu v horní části levého sloupce.

Pracovní prostředí slovníku OALD
Pracovní prostředí slovníku LDCE

Celkově je dle mého názoru uživatelsky přívětivější pracovní prostředí slovníku OALD, neboť pro práci nám zde stačí vlastně jen klávesnice (klávesy s písmeny, ENTER, Alt+F4, TAB, kurzor, Page Up, Page Down, ..). Naproti tomu okenní systém u LDCE vyžaduje neustálé střídání myši a klávesnice (psaní slov, zavření okna, spuštění roletového menu, nájezd do zadávacího řádku a jeho aktivování, ...), což je poměrně neekonomické.

Největší výhoda obou slovníků oproti tištěným verzím spočívá bezesporu v rychlosti práce se slovníkem. V obou slovnících je k nalezení určitého hesla resp. k procházení hesel použit tzv. „stemmer“, což je metoda kdy se při postupném zadávání písmen hledaného slova objevují nejbližší možné výrazy uvedené ve slovníku. Nejde tedy o „stems (kořeny)“ v pravém slova smyslu. Uživatel slovníku má díky tomuto stemmeru vlastně i možnost sledovat, zdali v průběhu psaní hledaného slova neudělal překlep. Tato metoda je použita i v mnoha jiných programech, např. v elektronické verzi American Heritage Dictionary nebo v oknech nápovědy různých verzí Microsoft Windows.

Ve slovníku OALD však stemmer nepracuje vždy správně, protože občas nabízí i zcela irelevantní hesla. To považuji za poměrně závažný nedostatek OALD, který podstatně prodlužuje čas potřebný k zobrazení hledaného slova. Následující tabulka ukazuje, jaká pravopisně nejbližší hesla oba slovníky postupně nabízejí např. při hledání přídavného jména lexical:

Zadávaná písmena Stemmer OALD Stemmer LDCE
lLL n
leLEAlea n
lexlichenlexical adj
lexilicentiousnesslexical adj
lexiclicentiousnesslexical adj
lexicalicentiousnesslexical adj
lexicallexicallexical adj

Z této tabulky je také vidět, že na rozdíl od OALD uvádí LDCE u nabízených hesel další dělení – podle slovních druhů. Tento rozdíl vychází ze samotného pojetí výstavby hesel a u obou slovníků je opravdu odlišný. V případě OALD jsou ve výsledkovém okně zobrazeny i všechny možné slovnědruhové varianty daného slova, kdežto LDCE umí v rámci okna s definicí zobrazit vždy pouze jednu slovnědruhovou variantu.

Slovníku OALD musíme nicméně vytknout další nedostatek: některá slovníková hesla, třebaže je slovník nabízí v seznamu hesel, ve slovníku chybí. Při zvolení některého takového hesla slovník oznámí, že dané heslo „is not a headword in OALD“. Jako příklad zde uvedu heslo proper name:

Nabídka dostupných hesel slovníku po napsání slova proper
Chybové hlášení „proper name is not a headword in OALD“

Slovník OALD i přes tento nedostatek dle mého názoru překonává LDCE při hledání složených výrazů, frází a idiomů. Oba slovníky mají sice ke hledání složených frází zvláštní hledací okno, kde můžeme použít i logické operátory, avšak pokud budeme určitou složenou frázi či idiom hledat přímo prostřednictvím okénka k hledání slovníkových hesel, pak se OALD bude snažit najít takovýto idiom i přesto, že daný idiom či fráze není samostatným heslem, nýbrž součástí hesla jednoduššího.

Kdyby tedy např. uživatel hledal význam idiomu rule of thumb, pak v OALD jej stačí celý napsat do okénka, které slouží ke hledání hesel, a po stisknutí klávesy ENTER bude příslušný význam okamžitě zobrazen ve vedlejším okně. Pokud ten samý výraz bude hledat pomocí podobného okénka ve slovníku LDCE, neuspěje. Slovník v tomto případě jako výsledek zobrazí heslo rule2, označující verbální význam slova rule, který uvedený idiom samozřejmě neobsahuje. Uživatel slovníku tak musí zapřemýšlet, jak by bylo možné význam idiomu rule of thumb ve slovníku LDCE najít. Bude nucen daný idiom rozložit na části a hledat buď prostřednictvím dotazu na významy slova rule nebo významy slova thumb. Pokud se rozhodne pro druhou variantu, tedy hledání významů slova thumb, pak mu LDCE sice zobrazí idiom rule of thumb jako součást hesla thumb, avšak bez udání jeho významu a pouze s odkazem na substantivní význam slova rule. Teprve po přechodu k heslu rule1 a nalezení v pořadí devátého významu se dozví, že to znamená „a rough method of calculation, based on practical experience“.

Výstavba hesel

Oba slovníky poskytují uživateli potřebné informace o výslovnosti (fonetické přepisy jsou dle IPA), významech a způsobech použití jednotlivých slov. Oba slovníky používají k rozlišení jednotlivých informací různé typy písma v různých barvách, což podstatně ulehčuje a zrychluje orientaci v jednotlivých heslech. Jak jsem již uvedl výše, slovníky se od sebe liší v počtu slovnědruhových kategorií zobrazitelných v rámci jednoho okna (individuální x kontinuální zobrazení výsledků). Bude zřejmě záležet na každém uživateli zvlášť, který způsob řazení pro něj bude přijatelnější. Nicméně dost podstatné jsou následující dva rozdíly mezi oběma slovníky.

Prvním je ten, že slovník OALD uvádí jednotlivé idiomy či frázová slovesa odděleně od hlavních významů daného hesla a barevně je jednoznačně odlišuje od ostatního textu. Idiomy a frázová slovesa nejsou číslovanými položkami, nýbrž samostatnými skupinami, které jsou od základních významů daného hesla odděleny slovy IDIOMS nebo PHRASAL VERBS.

Naproti tomu LDCE nijak zvlášť idiomy či frázová slovesa neodděluje, ale prostě je očísluje a přiřadí k základním významům daného hesla. Je to spíše otázka vkusu a zvyku, ale způsob výstavby použitý v OALD se mi zdá přehlednější. Pro porovnání uvedu heslo lick (ve slovesném významu):


lick (OALD)

lick (LDCE)

Druhý zásadní rozdíl ve výstavbě hesel je rovněž zřejmý z obou ukázek. Slovník LDCE před každý význam, pokud nejde o frázové či idiomatické použití, uvede i tzv. „signpost“, tedy jakési velmi stručné slovní označení, které usnadňuje prvotní orientaci ve významech daného hesla. To je dle mého názoru poměrně užitečná pomůcka. K heslu lick v LDCE dodávám, že v tištěné verzi LDCE toto heslo doplňuje obrázek, který zobrazuje holčičku lízající (asi) nanuk. V elektronické verzi tento obrázek bohužel chybí.

Porovnání sdělnosti definic

Mezi několika desítkami členů autorských kolektivů obou slovníků najdeme kupodivu čtyři jména, která jsou pro oba slovníky společná. S obsahem jednotlivých hesel je tomu však jinak. Nalézt dvě identické definice se nám zřejmě vůbec nepodaří. Pro srovnání uvádím např. i relativně jednoznačná slova January a Monday:


January (OALD)

January (LDCE)
Monday (OALD)
Monday (LDCE)

Jak je vidět z uvedených příkladů, každý ze slovníků se staví k rozsahu významů hesel různě: „...the first day of the working week...“ [OALD] vs „... In Britain, Monday is considered the first day of the week, and in the US, it is considered the second day of the week.“ [LDCE]. Slovník OALD nám u hesla Monday vedle množství příkladových vět navíc přidá i stručnou informaci o původu tohoto slova.

Rozdílnost v pojetí šíře informační sdělnosti hesel je zde zřejmá. Přesné porovnání informační sdělnosti hesel není nijak jednoduchá záležitost, nicméně následující příklady slov pubescent a anorexia naznačují, že OALD má oproti LDCE co do sdělnosti poněkud navrch:


anorexia (OALD)

anorexia (LDCE)
pubescent (OALD)
pubescent (LDCE)

U hesla anorexia je navíc zajímavé, že podle OALD to je „an emotional disorder ...“, ale dle LDCE „a mental illness ...“. Svou roli v míře sdělnosti definic obou slovníků bezpochyby hraje i velikost definiční slovní zásoby. Slovo „disorder“ je v případě OALD součástí definiční slovní zásoby, u LDCE nikoliv. Slovník OALD o anorexii navíc uvádí, že je spojena s „fear of being fat“ a vede až k „dangerous weight loss“, což je informačně mnohem bohatší než u LDCE.

Z pohledu definiční slovní zásoby a způsobu zpracování slovníku je heslo pubescent ještě zajímavější. V případě obou slovníků tvoří část obsahu tohoto hesla určité „období v životě člověka“. Slovník OALD na toto období odkazuje jako na „the period of a person’s life when they are changing physically from a child to an adult“. Naopak LDCE na toto období odkazuje jako na „puberty“. Zde se však autoři slovníku LDCE prohřešili proti své zásadě „to make sure that words from outside the defining vocabulary have not been used [in the definitions]“, k čemuž použili „a special computer program that checks every entry“. Ačkoliv slovo puberty není součástí definiční slovní zásoby LDCE, přesto bylo v definici hesla pubescent užito.

Slovník jako „minikorpus“

V této poslední části tohoto článku bych se chtěl zmínit o příkladových frázích a větách, které mohou oba slovníky uživateli nabídnout. Na oba slovníky totiž můžeme nahlížet jako na dva minikorpusy, tedy soubory konkrétních jazykových promluv, jež mají uživateli sloužit jako zásobárny příkladů použití hledaných slov. Samozřejmě oba slovníky nemůžeme považovat za plnohodnotné korpusy a technické zpracování obou těchto slovníků nám to jen potvrzuje, avšak z pohledu osoby, která se danému jazyku učí, je nesmírně prospěšné, pokud je možné si ověřit použití hledaných slov na skutečných promluvách.

Oba slovníky se explicitně hlásí minimálně k jednomu reprezentativnímu souboru skutečných jazykových promluv – Britskému národnímu korpusu. To v podstatě znamená, že většina příkladových vět či frází byla do obou slovníků převzata právě z tohoto korpusu. Pro toho, kdo se cizí jazyk učí, je ovšem podstatné, jaké množství těchto příkladů je k dispozici v jednotlivých heslech. Právě počet dostupných příkladů v rámci jednotlivých hesel může být klíčovou otázkou pro správné použití nových slov ve větách. Abych alespoň naznačil, jak si v této věci oba slovníky stojí, vybral jsem následujích deset adjektiv k malému srovnání:

advisory
biological
bogus
crisp
internal
muddy
ominous
plain
scrawny
sturdy

Každý z obou slovníků by měl v ideálním případě u všech těchto adjektiv obsahovat minimálně jednu doložitelnou kolokaci popř. celou větu. Následující dva grafy znázorňují bohatost dokladového materiálu pro uvedená adjektiva. První graf představuje srovnání četnosti příkladů použití těchto adjektiv ve strukturách frázových (nevětných), druhý graf ve strukturách větných:


Srovnání četnosti příkladů použití ve frázových strukturách

Srovnání četnosti příkladů použití ve větných strukturách

Ačkoliv se nejedná o nijak velký počet srovnávaných položek, dovolil bych si i na základě těchto dvou grafů tvrdit, že slovník OALD poskytuje větší množství skutečného jazykového materiálu než slovník LDCE, a to zejména prostřednictvím kolokací uvedených jako fráze (slovní skupiny).

Z uvedených grafů se dá také odvodit, že případný uživatel obou slovníků může mít potíže s použitím adjektiv

biological
bogus
ominous
scrawny

neboť v heslech těchto adjektiv chybí buď frázový nebo větný příklad.

Druhý graf naznačuje, že v obou slovnících připadají v průměru dvě příkladové věty na jedno slovníkové heslo resp. jeho slovnědruhově homogenní část.

Závěr

Ve výčtu a srovnávání funkcí obou slovníků bych mohl samozřejmě pokračovat ještě dál. Domnívám se však, že se mi i přesto v předcházejících odstavcích podařilo naznačit, co může případný uživatel od těchto slovníků očekávat po technické i obsahové stránce.

I přes některé výše uvedené nedostatky je možné dle mého názoru oba slovníky považovat za produkty vhodné pro jazykovou výuku. Finální rozhodnutí – který z těchto dvou slovníku je hodnotnější – však nechávám na čtenáři samotném.

Poznámky

[1] Ani jeden ze zde srovnávaných slovníků není registrován pro instalaci a provoz ve školské síti v rámci projektu Internet do škol. Tento údaj se vztahuje ke dni 3. unora 2004.

[2] Viz Příloha č. 15 (str. N6) smlouvy mezi MŠMT a Generálním dodavatelem o realizaci veřejné zakázky na dodávku LAN a komplexních služeb infrastruktury ICT pro učitele a žáky. Smlouva tak byla dle mého názoru podepsána v rozporu se zadávací dokumentací, neboť dle zadávací dokumentace k této veřejné zakázce (bod 3.2.3.1 - Služby standardního klientského pracoviště): „Standardní klientské pracoviště bude vybaveno tak, aby poskytovalo služby vybaveného multimediálního osobního počítače (tzn. schopného přehrávat audio a videosekvence v reálném čase ...“, z čehož se dá usuzovat, že klientské (tedy i žákovské) stanice měly být stanice odpovídající minimálně standardu MPC (Multimedia Personal Computer), který uvádí CD-ROM mechaniku jako povinnou součást.

[3] Kontinuálním zobrazením je zde myšleno zobrazení definice hledaného hesla v rámci jednoho okna tak, že svislým posuvníkem na pravém okraji okna nebo kurzorem se lze přesunout k předcházejícímu či následujícímu heslu resp. definici.

[4] Individuálním zobrazením je zde myšleno zobrazení definice hledaného hesla v rámci jednoho okna tak, že svislým posuvníkem na pravém okraji okna se lze pohybovat pouze v rámci daného hesla resp. definice. Je však možné mít najednou otevřeno více než jedno okno, maximálně 20.

Literatura

Drápela, M.: ‚Oxfordský slovník na CD‘, Živě (Slovensko) [on-line], 24. června 2002. Dostupné na WWW: <http://www.zive.sk/h/TestCentrum/AR.asp?ARI=103714&CAI=2176>. ISSN 1335-860X.

Drápela, M.: ‚Oxford Advanced Learner’s CD-ROM Dictionary‘, Cizí jazyky, 2002, roč. 45, č. 4, str. 141, ISSN 1210-0811.

Drápela, M.: Computer-Assisted Language Learning: A survey of software for English language learning, nepublikovaná bakalářská práce obhájená na Ústavu cizích jazyků Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě, Opava, 1996.

INDOŠ: Katalog SW, AutoCont On Line a. s., [citováno 3. února 2004]. Dostupné na WWW: <http://www.indos.cz/ksw/default.asp>.

Pitner, T.: ‚Dodávky počítačů do škol - konečně aspoň polojasno‘, Česká škola [on-line], 15. ledna 2002 [citováno 8. května 2003]. Dostupné na WWW: <http://www.ceskaskola.cz/ICTveskole/AR.asp?ARI=3166&CAI=2131>. ISSN 1213-6018.

Smlouvy mezi GD a MŠMT [on-line], E-archiv Jiřího Peterky, ISDN Server, [citováno 13. května 2003]. Dostupné na WWW jako PDF: <http://www.earchiv.cz/down/sipvz/smlouva_acol-msmt.pdf>. ISSN 1213-077X.

Tribble, C.: ‚Survey: Five electronic learners’ dictionaries‘, ELT Journal, 2003, roč. 57, č. 2, str. 182-197, ISSN 0951-0893.

Zadávací dokumentace obchodní veřejné soutěže pro výběr generálního dodavatele prvků a služeb informační a komunikační infrastruktury v rámci realizace státní informační politiky ve vzdělávání [on-line], E-archiv Jiřího Peterky, ISDN Server, [citováno 13. května 2003]. Dostupné na WWW jako RTF: <http://www.earchiv.cz/down/sipvz/zadavacidokumentace.rtf>. ISSN 1213-077X.

[Viewed on 2024-12-04]
Philologica.net is published by
Albis - Giorgio Cadorini
(From 2004 to 2016 the journal was published by
The Vilém Mathesius Society,
Opava, Czech Republic)
Copyright © 2003-2024, Philologica.net