V dnešním světě je již nespočet oblastí lidské činnosti, ve kterých se počítač stal zcela nepostradatelným pomocníkem. Abychom mohli k těmto oblastem přiřadit rovněž výuku cizích jazyků, je zapotřebí příznivé konstelace jak ve vybavení škol odpovídající technikou, tak i v rozsahu a kvalitě dostupné nabídky programů pro výuku cizích jazyků. Zejména posledně dva jmenované činitele se pokouší zmapovat jedna bakalářská práce z roku 1996[1].

V úvodu práce jsou prostřednictvím několika příkladů nastíněny výhody a nevýhody použití počítačů pro výuku cizích jazyků. Hlavní přínos tohoto typu výuky je přitom spatřován v té roli počítače, kdy je svým technickým vybavením dostatečně přizpůsoben k převzetí úloh používaných tradičními výukovými pomůckami. Počet počítačů v učebně je dán množstvím nejrůznějších faktorů. Z hlediska využitelnosti se jako finančně nejvýhodnější jeví zapojení počítačů v lokální síti (LAN). Při takovéto konfiguraci se naskýtá možnost uplatnění komunikativních cvičení nejen mezi studenty v rámci učebny, ale i v rámci celého světa za předpokladu, že je učebna napojena na celosvětovou počítačovou síť Internet.

Vybavenost škol kvalitní výpočetní technikou je jedním z určujících faktorů, které mají zásadní vliv na zavedení počítačů do výuky cizích jazyků. Současný stav na školách základních a středních je v tomto ohledu přinejmenším alarmující[2], což je výrazné zejména při srovnání s požadavky, které jsou kladeny softwarovými produkty dnešní doby.

V dalších částech úvodu práce jsou blíže rozvedeny vlastnosti, jež charakterizují software pro výuku cizích jazyků a mají v širším kontextu vliv na vybavenost škol počítačovou technikou.

Mezi tyto charakteristiky je nutno řadit zejména druhy jazyků, pro které je daná aplikace dostupná, druhy rozvíjených jazykových dovedností, cílovou věkovou či jazykovou úroveň uživatele výukového programu, podporované hardwarové a softwarové platformy, dostupnost ve smyslu komerční / na zkoušku / zdarma a druh datového nosiče, na kterém je výukový program uložen.

Vlastní zmapování dostupné nabídky výukových programů muselo být zohledněno ve vztahu k několika ovlivňujícím faktorům. V prvé řadě bylo nutno zúžit geografický prostor, který byl mapován, pouze na území České republiky, k čemuž vedly důvody povahy finanční a časové. Jako pomoc při hledání výukových programů a dalších informací spojených s touto tematikou jsou na jiném místě v této práci uvedeny odkazy na zdroje v rámci celosvětové sítě Internet. Tyto zahrnují služby typu World-Wide Web, Gopher, ftp, telnet a diskuzní kluby[3].

Druhým kritériem se stala vlastnost, podle které bylo možno zařadit softwarové produkty do seznamu titulů výukových programů. Touto vlastností byla dostupnost daného programu jako samostatně prodejného. V neposlední řadě bylo nezbytné zúžit i rozsah charakteristik, které bylo možno uvádět v seznamu společně s názvy titulů.

Základ pro závěrečné zhodnocení nabídky výukových programů proto tvořily jen ty vlastnosti softwarových titulů, jež byly k dispozici prostřednictvím jejich prodejců a distributorů. Jsou to:

• druhy podporovaných jazyků
• softwarové prostředí, pro které je daná aplikace určena
• druh datového nosiče, na kterém je aplikace uložena

Všechny tituly byly nabízeny jako tituly komerční.

Závěrem lze konstatovat, že výuka jazyka anglického je podporována převážnou většinou nabízených titulů (86,0%). V mnohem menší míře je dostupný software pro výuku jazyka německého (23,5%) a španělštiny (15,4%). U zbylých programů, pro výuku francouzštiny, italštiny, japonštiny, ruštiny, holandštiny a hebrejštiny, je míra jejich podpory v současné nabídce pod 10 procenty. Jako krajně nepříznivá je situace, kdy je 91,9% samostatně prodejných výukových programů v jednojazykové verzi. Pouze 8,1% má vnitřně volitelné dvě a více jazykové verze téhož titulu.

Aby bylo možno používat více než polovinu (66,7%) nabízených titulů je nutno mít své počítače vybavené zařízením pro čtení dat z disků CD-ROM. Tento fakt demonstruje stále větší oblibu tohoto média, zejména pro jeho vysokou paměťovou kapacitu a rychlost přenosu dat. V menší míře (32,2%) se k uložení a distribuci programů pro výuku jazyků používá již zcela běžný pružný disk. V 1,1 procenta se vyskytují výukové programy ve formátu MPEG. Tento formát je rovněž uložen na nosičích CD-ROM, ale nelze jej bez použití přídavného hardware a software číst.

Dále je možno rozlišovat mezi hardwarovými platformami PC kompatibilní a Apple. Téměř 97,7% dostupné nabídky programů pro výuku cizích jazyků podporuje počítače PC kompatibilní. Zbylých 2,3 procenta je pro tuto platformu nedostupných, jelikož se jedná o programy vytvořené výhradně pro počítače Apple. Z celkového počtu nabízených titulů podporuje hardware počítačů Apple necelá polovina (41,8%). Větší část celkové nabídky (58,2%) je pro počítače Apple nedostupná.

V souvislosti s platformou PC kompatibilní je dále nutno rozlišovat mezi použitými operačními systémy. Jedná se zejména o systémy DOS a Windows 3.x. Při zkoumání nabídky programů pro výuku jazyků dojdeme k závěru, že uživatelé počítačů PC kompatibilních s nainstalovaným systémem Windows mohou využívat až 97,7% dostupné nabídky. Pro uživatele, jejichž počítače jsou vybaveny pouze systémem DOS však platí, že budou moci využívat necelé poloviny (46,3%) dostupných programů.

Druhou část celkového závěrečného hodnocení tvořily výsledky zkoumání obsahů vybraných výukových programů[4], jež jsou v úplnosti uvedeny v dodatcích.

Jako první je třeba zdůraznit, že jen výjimečně je potřeba k interaktivní práci s výukovými programy klávesnice počítače. Počítačová myš se stává jediným prostředkem komunikace člověk-počítač jak v případě, kdy se jedná toliko o práci s objekty na obrazovce, tak i při odpovědích na otázky a věty kladené výukovým programem. V těchto situacích výukový program nabádá ke zvolení jedné z nabídnutých odpovědí a ohodnocení se.

Řadu využívání multimediálních vlastností počítačů a výukových programů dále rozšiřují ponejvíce dvě ze zmiňovaných rozvíjených dovedností. Jsou jimi čtení a poslech. Jen stěží však nalezneme výukové programy, které by použily multimediální vlastnosti k vysvětlení gramatických jevů, např. systém časů nebo kategorie určenosti v angličtině. V tomto ohledu je nutno považovat výukové programy za výukové pomůcky, poskytující ponejvíce prostředky pro procvičování a upevňování znalostí daného jazyka.

Ve velkém množství se v dostupné nabídce výukových programů objevují tituly, které používají americkou angličtinu jako jazyk, ve kterém byly samy vytvořeny, nebo jako jazyk, který je cíleným výsledkem procesu učení. Ačkoli je v těchto programech možno nalézt rovněž cvičení, která jsou z hlediska jazykového přípustná i pro použití ve výuce standardní angličtiny britské, nelze s těmito tituly počítat s jejich uplatněním v našich školách.

Zcela zarážející je u programů pro výuku jazyka anglického výskyt překlepů, chyb, nepřesností a zjednodušení. Tak jako není možné připustit, aby se na školách používalo učebnic s těmito charakteristikami, není možné tyto softwarové tituly považovat za vhodné pro potřeby výuky cizích jazyků s pomocí počítačů.

Dodatek z roku 2006

Za poslední desetiletí se toho ve vývoji CALL událo mnohé. Některé výukové programy, které jsem tehdy měl možnost posuzovat, upadly do zapomnění či je tam posunul překotný vývoj v počítačovém hardwaru, mnohé internetové zdroje v práci uvedené již buď zanikly, změnily svá URL, či vlastníky a mnohé nové vznikly. Na dnešním trhu spolu vedle sebe působí na jedné straně zavedená komerční vydavatelství (OUP, CUP, Pearson Education, Collins Cobuild ...), která ke svým titulům - korpusovým slovníkům, gramatikám a jazykovým kurzům - přibalují i jejich elektronické verze či dokonce k nim zpřístupňují i online prostředí, na druhé straně se do povědomí učitelů i studentů pomalu dostávají i polokomerční či přímo OpenSource iniciativy a projekty (viz např. seznamy na CMS: Product List, nebo LMS Options and Comparisons), jejichž CMS-ka (Course Management System) či VLE-čka (Virtual Learning Environment) mohou různou měrou ovlivnit přípravu či vlastní proces výuky cizích jazyků s pomocí počítačů - Computer-Assisted Language Learning. Možností je nespočet a kvalitativních úrovní bezpochyby také. Dalo by se říci, že nová doba volá po novém řešení, ale rovnou dodávám, že volá i po nové rešerši, která by opět učitelům i studentům přiblížila a zpřehlednila aktuální stav na poli počítačem podporované výuky cizích jazyků.