PHILOLOGICA.NET
An Online Journal of Modern Philology ISSN 1214-5505
 

Kameny na prérii (recenze)

[Stones on the Prairie (Book Review)]

Miroslav Černý

2010-07-13

The article reviews the book Stones on the Prairie by Eva Eckert, a study on the history of Czech migration to America and the acculturation of Czech Americans in Texas. (Eckertová, E. Kameny na prérii. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2004. 288 s. ISBN 80-7106-359-2.)

Před pár lety vyšla v nakladatelství Lidových novin ojedinělá studie americké lingvistky českého původu Evy Eckertové nazvaná Kameny na prérii. Jde o příběh dějin české migrace do Spojených států amerických, zvláště do Texasu. Tam od 50. let 19. století vznikala silná česká komunita, která si po několik desetiletí udržovala své češství, třebaže v postupných kulturních transformacích. Právě téma akulturace stojí v centru celé studie. Eckertová jej nahlíží z pohledu interdisciplinárního, přičemž vedle nejrůznějších tištěných a jiných zdrojů (často i osobních svědectví potomků českých přistěhovalců) jí za pramennou základnu slouží české nápisy na kamenných náhrobcích texaských hřbitovů.

Knižní publikaci z roku 2004 předcházela série článků na dané téma: např. Češi v Texase: americká čeština na náhrobních kamenech, Naše řeč, 80, 1997, 260-269; Češi v Texase: moravské komunity a nářečí náhrobních nápisů, Naše řeč, 81, 1998, 38-49; Po stopách českých vystěhovalců do Texasu, Český lid, 88, 2001, 222-264; Variabilita, kontakt a rozklad: Jazyk náhrobních nápisů, Časopis pro moderní filologii, 84, 2002, 1-17. Ze statí, které následovaly po knižním vydání, stojí za zmínku mj. Držte se Texasu: Jazyk a národnost texaských Čechů, Dějiny a současnost, 9, 2005, 28-31, nebo Jazyková integrace v českých novinách v Texasu, in Integrace v jazycích - jazyky v integraci, Praha: NLN, 2009, 201-214. Již v těchto dílčích příspěvcích můžeme pozorovat hlavní metody a cíle, jimž se autorka uceleněji věnuje v rámci své monografie.

Jak jsem naznačil výše, metodologický přístup Evy Eckertové ke zvolené problematice lze považovat za mezioborový. Samotná autorka v textu připouští, že původní záměr využít výhradně jazykovědných nástrojů „padl“ tváří v tvář komplikovanosti a mnohovrstevnatosti tématu. Záhy se ukázalo jako nezbytné doplnit lingvistické analýzy o pohled historický, etnologický, sociologický aj. Do popředí se dostaly otázky vztahu jazyka a kultury, jazyka a společnosti, jazyka a identity. Život a jazyk Čechů v Texasu bylo třeba nahlížet jak synchronně, v jejich variabilitě, tak z perspektivy diachronní. S ohledem na tyto souvislosti Eckertová realizovala rozsáhlý výzkum, kdy „kabinetní“ práci v archivech a knihovnách spojila s pobytem v terénu, na ostrém texaském slunci, ve společnosti zesnulých i živých Čechoameričanů.

Informace pro svou práci autorka čerpala z dokumentů různorodé povahy. Jazykový materiál získala excerpcí lingvistických údajů z přibližně osmdesáti hřbitovů středního Texasu. Historické a etnografické podklady shromáždila především studiem dobového tisku a relevantní sekundární literatury, české i zahraniční. Informační kontext doplnily dochované deníky, dopisy, záznamy z veřejných schůzí, slavnostní proslovy, recepty, mapy, statistická data týkající se sčítání obyvatelstva apod. Podle toho vypadá i vzhled knihy. Autorčiny komentáře se prolínají s úryvky z korespondence a s výňatky z texaskočeských novin. Nedílnou součástí je také bohatý fotografický doprovod, poznámkový aparát a rozsáhlý bibliografický úsek.

Pečlivou analýzou pramenů a usouvztažněním získaných informací a dat se autorce podařilo sestavit přehledné, navíc poutavé vyprávění o čtyřech generacích českých (moravských) přistěhovalců do Texasu. Eckertová nabídla přesvědčivé odpovědi na otázky týkající se motivace a historických kořenů emigrace. Detailně vykreslila vznik a evoluci české komunity, její náboženský charakter, farmářský potenciál, hlavní centra kulturního života, proměny její sociální struktury. Nastínila vztah texaských Čechů k dalším emigrantským skupinám (k Němcům především) a pochopitelně i k americké většině. V epilogu nazvaném Rozklad komunity shrnula hlavní příčiny rychlé asimilace a zanikání českého společenství od druhé poloviny 40. let minulého století: jmenovitě jazykový kontakt s prestižnější angličtinou, rozvoj mediálních prostředků komunikace, modernizaci texaského venkova, restrukturalizaci zemědělství a následnou ztrátu ekonomické infrastruktury a nezávislosti.

Pro jazykovědně orientovaného čtenáře budou jistě nejzajímavější pasáže, v nichž autorka podává svědectví o akulturaci českých přistěhovalců na příkladu jazykových změn, jak se odráží v nápisech hřbitovních náhrobků. Eckertová vymezuje tři stádia jazykového posunu: „období do roku 1900, charakterizované nápisy v nářečí prostoupeném spisovnou češtinou, přechodné stadium kontaktu češtiny s angličtinou a období jazykového rozpadu a přechodu na angličtinu, které začalo po 2. světové válce“. Postupný rozklad jazyka dokumentuje příklady z roviny ortografické (např. ústup diakritiky), sémantické (ztráta obsahové nápaditosti) i gramatické (redukce pádů ad.). Uvádí příklady lexikálních výpůjček a přepínání kódů. V souladu se svým sociolingvistickým školením vidí za ztrátou jazyka také ústup kultury, která je na tento jazyk vázána, a proměny osobní i kolektivní identity. Jak výstižně naznačují názvy některých kapitol knihy, z Čechů v Texasu se nejdříve stali texaští Češi a následně Američané s českými předky.

Studie Evy Eckertové je hodnotným příspěvkem z oblastí označovaných jako kontaktová a areálová lingvistika. Svým širokým záběrem může dále oslovit zájemce z řad historiků, sociologů či antropologů. Své si v její knize najdou také dialektologové; přeci jen texaská čeština vycházela z dialektu přistěhovalců, nejčastěji z lašských a valašských regionů, z nichž většina ovládala spisovný standard mateřštiny jen velmi nedokonale, třebaže jej měli v úctě. A konečně by kniha neměla zůstat nepovšimnuta specialisty na problematiku menšinových jazyků a jejich vitality.

Nejen z těchto důvodů je chvályhodné, že knihu Evy Eckertové dodatečně vydali taktéž v rozšířené anglické modifikaci (Stones on the Prairie: Acculturation in America, Bloomington: Slavica Publisher, 2005). Vedle zasloužené pozornosti české akademické obce (viz např. recenze Zdeňka Salzmanna v časopise Český lid, 92, 2005, 329-330), jež se doposud mohla opřít pouze o historicky a etnologicky orientované studie, zejména z pera Josefa Polišenského a Leoše Šatavy, se tak Kameny na prérii jistě setkají s pozitivními ohlasy v anglicky mluvícím světě. V této souvislosti chci věřit, že redakční příprava anglické verze odstranila typografické prohřešky a překlepy vydání českého.

[Viewed on 2017-06-26]
Philologica.net is published by
Albis - Giorgio Cadorini
(From 2004 to 2016 the journal was published by
The Vilém Mathesius Society,
Opava, Czech Republic)
Copyright © 2003-2017, Philologica.net