PHILOLOGICA.NET
An Online Journal of Modern Philology ISSN 1214-5505
 

Vzpomínka na jedno výjimečně dynamické téma

[A reminiscence of an exceptionally dynamic theme]

Martin Drápela

2011-04-02

Published on the occasion of what would have been his 70th birthday, the article recounts the most important milestones in the academic career of Professor Aleš Svoboda, a prominent Czech Anglicist and researcher in the theory of Functional Sentence Perspective.

Pojmy téma a réma jsou v československé jazykovědě známy minimálně od dob Mathesiových[1] jako dva elementární deskriptory v teorii aktuálního členění věty. Alternativní název této teorie – funkční větná perspektiva – je přímo asociován s dalším významným českým anglistou, profesorem Janem Firbasem[2]. A pokud zmíníme pojem diatéma, zcela bezpochyby jej můžeme přiřadit k neméně významnému badateli v oblasti aktuálního členění. Byl jím profesor Aleš Svoboda, který by se dne 2. dubna 2011 dožil sedmdesáti let. Velmi vážné onemocnění bohužel nakonec nedovolilo, abychom toto jubileum mohli oslavit. Vzpomínky na něj však v myslích jeho studentů, spolupracovníků a přátel zůstávají a bezesporu navždy zůstanou velmi živé, velmi dynamické, neboť právě takto lze hodnotit jeho vědeckou kariéru a jakékoliv setkání s ním, ať už se jednalo o komunikaci na úrovni učitelské, vědecké, či prostě přátelské.

Dynamika je zde zmíněna zcela oprávněně, neboť dynamika komunikace resp. výpovědní dynamičnost byla ústředním badatelským zájmem Aleše Svobody, stejně jako tomu bylo i v případě Jana Firbase, jeho učitele. Pod tímto pojmem zde mám na rozdíl od známé Firbasovy definice[3] na mysli celý okruh problémů spjatých s aktuálním členěním věty. Firbasovo působení na vědeckou činnost Aleše Svobody je zřejmý, nicméně již od dob svých studií na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně[4] se Aleš Svoboda projevoval jako velmi originální pokračovatel Firbasových a Mathesiových myšlenek. Může o tom svědčit např. jeho diplomová práce z roku 1966, ale především pak jedna z jeho dodnes nejcitovanějších studií, původně rigorózní práce z roku 1967, The Hierarchy of Communicative Units and Fields as Illustrated by English Attributive Constructions, která vyšla roku 1968 v časopise Brno Studies in English. Spolu s mnoha již vydanými Firbasovými studiemi o funkční větné perspektivě můžeme od tohoto letopočtu s plným právem hovořit o tzv. brněnském přístupu k aktuálnímu členění[5]. Díky intenzivní vědecké spolupráci obou badatelů pak v následujícím desetiletí vznikají nejvýznamnější myšlenky brněnského přístupu.

Vedle této spolupráce s Janem Firbasem pracoval Aleš Svoboda v sedmdesátých letech 20. století také např. spolu s Pavlem Maternou, Karlem Palou a dalšími spolupracovníky na definici a ověřování procedurální gramatiky založené na transparentní intenzionální logice Pavla Tichého. Výsledkem této spolupráce jsou především studie vyšlé v Brno Studies in English v letech 1976 a 1979. Tyto dva letopočty rovněž definují rámec meziobdobí, ve kterém Aleš Svoboda na základě práce Pragmatics, the Attitudinal Space, and Functional Sentence Perspective (1977) získává vědecký titul CSc., konkrétně v roce 1978. Rok následující se již nese ve znamení prezentace dalších významných posunů teorie funkční větné perspektivy. Svobodův učitel Jan Firbas vydává důležitou studii A Functional View of ‘Ordo Naturalis’ a Aleš Svoboda dokončuje svou habilitační práci Diatheme (A Study in Functional Sentence Perspective), kterou následně obhajuje na Karlově univerzitě v Praze a v roce 1981 je na jejím základě jmenován docentem pro obor Anglický jazyk. Jeho habilitační práce vychází v roce 1981 jako jedna ze dvou nejdůležitějších monografií Aleše Svobody, v níž ve smyslu Mathesiova centra východiště zavádí do nomenklatury funkční větné perspektivy – v kontextu ostatních komunikativních jednotek – pojmy diatéma a téma tíhnoucí k diatématu a současně na textu staroanglické homilie velmi podrobně ukazuje vzájemnou souhru a působení jednotlivých komunikativních jednotek.

V období let osmdesátých se dalším pracovištěm Aleše Svobody stává Pedagogická fakulta v Ostravě[6]. Ve vědecké rovině je z tohoto období důležité připomenout jednak příspěvek České slovosledné pozice z pohledu aktuálního členění otištěný v časopise Slovo a slovesnost v roce 1984, jednak statě zabývající se fungováním funkční větné perspektivy na úrovni podvětné: Nominální fráze a její aktuální členění (1986, anglicky jako Functional Perspective of the Noun Phrase, 1987), K vnitřní struktuře adverbiale a adverbia z pohledu aktuálního členění (1987) a Verbální fráze a tranzitní sféra v aktuálním členění (1988). Podrobné zpracování podvětné úrovně logicky vedlo k možnosti představit celou problematiku v podobě ucelené disertace Od mezostruktur k mikrostrukturám ve funkční syntaxi (1988), po jejíž obhajobě na půdě Masarykovy univerzity v Brně byl Aleši Svobodovi v roce 1990 udělen vědecký titul DrSc. v oboru Obecná jazykověda. Mimo části zabývající se funkční perspektivou zájmen, slabik a hlásek byla tato disertace roku 1989 vydána jako samostatná monografie Kapitoly z funkční syntaxe, která spolu se známou monografií Jana Firbase Functional sentence perspective in written and spoken communication z roku 1992 tvoří stále zřejmě nejucelenější a nejpodrobnější popis brněnského přístupu k teorii aktuálního členění věty.[7]

Změna politického režimu v roce 1989 s sebou zakrátko nato přinesla i vznik nových univerzit a od počátku existence Slezské univerzity v Opavě se Aleš Svoboda, od roku 1992 již jako univerzitní profesor pro obor Anglický jazyk, začíná zcela zásadní měrou podílet na vzniku a fungování anglistiky v Opavě. Na přelomu tisíciletí má již dokonce pro toto pracoviště připraven podrobný akreditační spis ke zřízení doktorského studia anglického jazyka, který však nakonec mohl být realizován až později na anglistice ostravské. Vedle nezměrného úsilí organizačního a pedagogického ovšem po roce 1989 nijak neustává činnost Aleše Svobody ani na poli vědeckém. V tomto období je patrná jednak jeho snaha o zpřístupnění hlavních tezí teorie funkční větné perspektivy zahraničnímu publiku, viz zejména soubor Il campo di tensione (1991, za spoleditorství Rosanny Sornicoly), jednak snaha o sestavení systematického přehledu všech pojmů brněnského pohledu na aktuální členění. Takovýto přehled nakonec zpracoval do podoby více než padesáti hesel z teorie funkční větné perspektivy pro Encyklopedický slovník češtiny (2002). Zcela bez obav můžeme tento počin označit za vyvrcholení práce Aleše Svobody v oblasti aktuálního členění věty resp. funkční větné perspektivy.[8]

Ačkoliv byla problematika aktuálního členění ústředním zájmem Aleše Svobody, mnoho ze svého času věnoval, jak již bylo zmíněno výše, i práci organizační a pedagogické. Zde je nutno připomenout jeho významný podíl na školení mladých vědců v doktorských studijních programech v České republice i na Slovensku a také množství učebních textů a skript, které vydal snad na všech univerzitách, na nichž během svého života působil. Za všechny jmenujme alespoň učebnici An ABC of Theoretical and Applied Linguistics z roku 2006, kterou napsal spolu s Teodorem Hrehovčíkem.[9]

Život Aleše Svobody byl dynamický ve všech myslitelných ohledech i v druhé polovině prvního desetiletí nového tisíciletí. Vedle pokračování výzkumu jevů funkční větné perspektivy, zvláště pak problematiky dynamických sémantických škál (viz např. stať Funkční větná perspektiva jako faktor komunikační strategie z roku 2006), se navíc Aleš Svoboda stává iniciátorem a hlavním řešitelem několika grantových projektů, z nichž je zapotřebí uvést především rozsáhlý projekt přípravy souborného vydání vědeckého díla Jana Firbase. A stejně jako u všech předchozích úkolů dává i do tohoto projektu svou veškerou energii. Dne 9. ledna 2010 však prohrává nerovný boj se závažnou nemocí a dokončení tohoto díla tak předává svým následovníkům. Přestože tito budou dále rozvíjet i hypertéma odborného života Aleše Svobody – teorii funkční větné perspektivy, troufám si tvrdit, že v rozsahu, hloubce, inovativnosti a zejména dynamice, které byl schopen právě Aleš Svoboda, již bohužel následovníků nemá.

Poznámky

[1] Vilém Mathesius (3. srpna 1882 – 12. dubna 1945), profesor Univerzity Karlovy v Praze, zakladatel československé vědecké anglistiky.

[2] Jan Firbas (25. března 1921 – 5. května 2000), profesor Masarykovy univerzity v Brně, světově proslulý anglista a badatel v oblasti teorie aktuálního členění věty (funkční větné perspektivy).

[3] "It is an inherent quality of communication and manifests itself in constant development towards the attainment of a communicative goal; in other words, towards the fulfilment of a communicative purpose. Participating in this development, a linguistic element assumes some position in it and in accordance with this position displays a degree of communicative dynamism. It follows that by a degree of communicative dynamism I understand the relative extent to which a linguistic element contributes towards the further development of the communication.” (Firbas 1992, str. 7-8)

[4] Tehdy ještě s názvem Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Brně.

[5] Nebo též jako o moravské koncepci aktuálního členění, viz např. Sgall (2002).

[6] Od roku 1991 již jako Ostravská univerzita v Ostravě.

[7] V této souvislosti je zapotřebí podotknout, že doposud velmi málo doceněné a rozpracované je úsilí Aleše Svobody o zpracování obecné typologie komunikativních jednotek a polí, kterou prezentuje v kapitole šesté. Tohoto si nicméně všiml např. Jan Kořenský v článku „K vzájemným vztahům a vývoji základních pojmů Pražské školy“ (Slovo a slovesnost 52, 1991, str. 206-212).

[8] Není bez zajímavosti zmínit, že hesla aktuální členění věty a funkční větná perspektiva, která jsou obecně považována za synonyma, jsou v této encyklopedii použita k rozlišení pražské (malostranské) resp. moravské koncepce (brněnského přístupu).

[9] Úplná bibliografie prací Aleše Svobody bude dostupná jakou součást samostatné knižní publikace vydané rovněž ku příležitosti nedožitých sedmdesátin Aleše Svobody.

Odkazy

Firbas, Jan (1979) „A Functional View of ‘Ordo Naturalis’“, Brno Studies in English 13, str. 29-59.

Firbas, Jan (1992) Functional Sentence Perspective in Written and Spoken Communication, Cambridge: Cambridge University Press.

Karlík, Petr – Marek Nekula, Jana Pleskalová (Eds) (2002) Encyklopedický slovník češtiny, Praha: Nakladatelství Lidové noviny.

Sgall, Petr (2002) „Moravská a pražská (malostranská) koncepce aktuálního členění“ In Čeština - univerzália a specifika 4, Zdeňka Hladká a Petr Karlík (Eds), Praha: Nakladatelství Lidové noviny, str. 51-58.

Sornicola, Rosanna – Aleš Svoboda (Eds) (1991) Il campo di tensione (La sintassi della Scuola di Praga), Napoli: Liguori Editore.

Svododa, Aleš (1966) Some Types of English Attributive Elements Examined from the Point of View of Functional Sentence Perspective, diplomová práce, Brno: Masarykova univerzita.

Svododa, Aleš (1967) The hierarchy of Communicative Units and Fields as Illustrated by English Attributive Constructions, rigorózní práce, Brno: Masarykova univerzita.

Svododa, Aleš (1968) „The Hierarchy of Communicative Units and Fields as Illustrated by English Attributive Constructions“, Brno Studies in English 7, str. 49-101.

Svododa, Aleš et al. (1976) „An Ordered-Triple Theory of Language“, Brno Studies in English 12, str. 159-186.

Svododa, Aleš (1977) Pragmatics, the Attitudinal Space, and Functional Sentence Perspective, kandidátská disertační práce, Brno: Masarykova univerzita.

Svododa, Aleš et al. (1979) „The Ordered-Triple Theory Continued“, Brno Studies in English 13, str. 119-165.

Svododa, Aleš (1979) Diatheme (A Study in Functional Sentence Perspective), habilitační práce, Praha: Karlova univerzita.

Svododa, Aleš (1981) Diatheme (A Study in Thematic Elements, Their Contextual Ties, Thematic Progressions and Scene Progressions Based on a Text from Ælfric), Brno: Masarykova univerzita.

Svododa, Aleš (1984) „České slovosledné pozice z pohledu aktuálního členění“, Slovo a slovesnost 45, str. 22-34 a 88-103.

Svododa, Aleš (1986) „Nominální fráze a její aktuální členění“, Sborník prací Pedagogické fakulty v Ostravě D-23, str. 41-54.

Svododa, Aleš (1987) „Functional Perspective of the Noun Phrase“, Brno Studies in English 17, str. 61-86.

Svododa, Aleš (1987) „K vnitřní struktuře adverbiale a adverbia z pohledu aktuálního členění“, Sborník prací Pedagogické fakulty v Ostravě D-24, str. 47-56.

Svododa, Aleš (1988) „Verbální fráze a tranzitní sféra v aktuálním členění“, Sborník prací Pedagogické fakulty v Ostravě D-25, str. 33-46.

Svododa, Aleš (1988) Od mezostruktur k mikrostrukturám ve funkční syntaxi, disertace k doktorátu věd, Brno: Masarykova univerzita.

Svododa, Aleš (1989) Kapitoly z funkční syntaxe, Praha: Státní pedagogické nakladatelství.

Svododa, Aleš (2006) „Funkční větná perspektiva jako faktor komunikační strategie“ in Eurolitteraria&Eurolingua 2006, Oldřich Uličný (Ed.), Liberec: Technická univerzita v Liberci, str. 32-46.

Svoboda, Aleš – Teodor Hrehovčík (2006) An ABC of Theoretical and Applied Linguistics, Opava: Slezská univerzita v Opavě.

[Viewed on 2017-10-21]
Philologica.net is published by
Albis - Giorgio Cadorini
(From 2004 to 2016 the journal was published by
The Vilém Mathesius Society,
Opava, Czech Republic)
Copyright © 2003-2017, Philologica.net