Encyclopaedia Britannica nabízí v rámci obsáhlého hesla „linguistics“ čtenářům i následující formulaci, která se bezprostředně týká Pražské jazykovědné školy, světově uznávaného přístupu ke zkoumání zákonitostí jazyka a jazykové komunikace:

„The most valuable contribution made by the postwar Prague school is probably the distinction of theme and rheme and the notion of ‚functional sentence perspective‘ or ‚communicative dynamism‘.“ (Hamp – Ivić – Lyons et al. 2011).

Pokud budeme dál hledat konkrétní články týkající se pojmu functional sentence perspective respektive communicative dynamism prostřednictvím např. služby Google Scholar, budou mezi prvními deseti relevantními výsledky převažovat názvy publikací, u nichž je jako autor uveden Jan Firbas:

Prvních deset výsledků hledání výrazu "functional sentence perspective" na službě Google Scholar (22. prosince 2011)

Prvních deset výsledků hledání výrazu "communicative dynamism" na službě Google Scholar (22. prosince 2011)

Není to samozřejmě žádná náhoda, neboť to byl právě on, kdo stál u zrodu těchto pojmů: prof. PhDr. Jan Firbas, DrSc., dr.h.c.mult., světově proslulý badatel v oblasti aktuálního členění věty, který spojil více než padesát let svého života s anglistikou Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Počátkem tohoto spojení je rok 1945, kdy se Jan Firbas na této fakultě přihlásil ke studiu angličtiny a filozofie. Hned po ukončení studií nastupuje na anglistiku na místo asistenta a díky doporučení svého učitele profesora Josefa Vachka se zaměřuje na problémy aktuálního členění věty (funkční větné perspektivy) rozvinutím myšlenek profesora Viléma Mathesia, zakladatele československé anglistiky. Firbasovi se především podařilo korigovat a doplnit Mathesiovu tezi o poměrné netečnosti angličtiny k aktuálnímu členění:

„Word order, of course, is an important means of FSP. This is quite in accordance with the linear character of the sentence, and consequently also with the basic distribution of CD. The extent, however, to which word order can manifest itself as a means of FSP depends first of all on the grammatical structure of the given language. This explains why in Czech, but not in English, FSP can assume the function of the leading word-order principle. Both in English and in Czech, however, word-order formations in the end do comply with the requirements of FSP: the relations between the word-order and the other (non-word-order) means of FSP must be such as to induce the sentence to convey that FSP which the speaker/writer – consciously or subconsciously – wishes to express at the given moment of communication.“ (Firbas 1964: 116)

Na základě intenzivního výzkumu, jehož výsledky Firbas začíná publikovat už v padesátých letech 20. století, přesvědčivě prokazuje, že aktuální členění věty je jev s obecnou platností pro minimálně většinu indoevropských jazyků. Ve svém výzkumu tohoto jevu se profesor Firbas věnoval jak psanému, tak i mluvenému diskurzu. V obou případech zkoumal problematiku aktuálního členění na velkém množství jazykového materiálu. Zvláštní pozornost přitom věnoval spolupůsobení kontextu a tzv. dynamických sémantických škál, které se vedle větné linearity – a v mluveném diskurzu i prozodie – spolupodílejí na určování výpovědní dynamičnosti (communicative dynamism) větných členů a ve výsledku posluchači napomáhají dešifrovat, která část výpovědi je jejím informačním základem (tématem) a která jádrem (rématem). Svůj náhled na aktuální členění věty shrnul v obsáhlé monografii Functional Sentence Perspective in Written and Spoken Communication, kterou v roce 1992 vydalo nakladatelství Cambridge University Press.[2]

Ačkoliv Firbas zkoumal působení faktorů aktuálního členění na materiálu mnoha různých jazyků, výkladovým jazykem většiny jeho prací byla angličtina a jelikož je sám termín aktuální členění věty jen obtížně přeložitelný do angličtiny, zavedl Firbas jeho dnes už celosvětově rozšířený ekvivalent Functional Sentence Perspective:[3]

„It is not without interest to note that Mathesius, who knew Weil’s work, coined the felicitous term ‛aktuální členění větné’ (‚aktual’ noe chlenenie predlozheniya’, ‛aktuelle Satzgliederung’, ‛la division actuel le de la phrase’). As English ‛actual’ is not an exact equivalent of Czech ‛aktuální’, another term had to be found for English. I accepted Professor Josef Vachek’s suggestion and started using the term ‛functional sentence perspective’ (FSP; Firbas 1957). The term is based on Mathesius’ term ‛Satzperspektive’. Vachek’s suggestion has added the qualification ‛functional’. This is the way the term ‛functional sentence perspective’ (FSP) has found its way into the literature.“ (Firbas 1994: 4)

Toto pojmenování se následně dostalo i do jazykovědných prací v dalších jazycích (Funktionale Satzperspektive, Perspectiva Funcional de la Oración, Perspective Fonctionnelle de la Phrase).

Výsledkům práce profesora Firbase se v zahraničí dostalo náležité pozornosti. Kromě mnoha zvaných přednášek a vědeckých pobytů na institucích jako např. Univerzita v Erlangenu, State University of New York at Buffalo, N.I.A.S. (Netherlands Institute for Advanced Studies) či University College London mu byly uděleny v polovině osmdesátých let univerzitami v Leedsu a Leuvenu čestné doktoráty. O to tragičtěji vyznívají „ocenění“, kterých se mu díky jeho pevným morálním postojům dostalo od předlistopadového režimu.[4] Za všechna lze zmínit fakt, že titul univerzitního profesora a vědecká hodnost DrSc. mu mohly být uděleny až po sametové revoluci, přestože jeho profesorské řízení proběhlo už v roce 1968 a doktorskou disertaci k titulu DrSc. předložil v roce 1971. Ani tato příkoří nicméně Jana Firbase nepokořila a dál zůstal věren svým zásadám, své víře a svému oboru.

Vedle špičkového vědce byl profesor Firbas i vynikajícím pedagogem, který za celou svou kariéru vychoval nespočet učitelů angličtiny a také následovníků-badatelů, kteří nyní dále rozvíjejí jeho pohled na problematiku aktuálního členění věty. Profesor Jan Firbas zemřel dne 5. května roku 2000 a teprve ke konci prvního desetiletí po jeho odchodu nám citační agregátory a inteligentní online hledače začínají odhalovat, jak rozsáhlý je dnes ohlas jeho vědeckých prací o funkční větné perspektivě a jak obrovský tento ohlas ve skutečnosti byl už za jeho života. Dá se předpokládat, že tento ohlas ještě vzroste, neboť díky značnému úsilí jeho žáků a (nejen) brněnských anglistů bude převažující část Firbasova vědeckého díla dostupná ve formě souborného vydání. První svazek s vročením 2010 byl oficiálně představen na půdě anglistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně na jaře roku 2011. Profesor Jan Firbas by se 25. března tohoto roku dožil devadesáti let.